K půvědkové (poloslavnostní) variantě ženského kroje patří úzká oblečka z bílého plátna, bílá spodnice a plátěná pokosná košile s dlouhým rukávem a černobílým zdobením. Ženy nosí šaty (kanduš) – sukni skládanou do záhybů s přišitým živůtkem s velkým výstřihem a bez rukávů. Šaty jsou kratší délky (pod kolena) a dole jsou černě lemované, na spodní části s našitými bílými prýmky (hagránky) s červeným nebo modrým vyšíváním. Na šaty a košili si ženy oblékají krátký kabátek ke krku (flámišku, jupku), který má volný střih do pasu. Rukávy jsou dlouhé, na ramenech zvýšené a vyztužené papírem, u zápěstí úzké. Přes sukni si ženy vážou květovanou zástěru (fěrtoch) z hedvábí, brokátu nebo světlého kanafasu, zdobenou dole a kousek po bocích krajkou. Na hlavu si uvazují černý, ve dvou rozích bohatě vyšitý, hedvábný šátek lemovaný třásněmi nebo bílý šátek s jemným květovaným vzorem různých barev. Ženy nosí nízké černé střevíce (stříjce) zdobené vyřezáváním a červené punčochy.

Mužská varianta domažlického kroje je v tomto případě doplněna kazajkou krátkého střihu (do pasu) z tmavomodrého sukna. Rukávy jsou u ramen široké, k zápěstí se zužují a na konci těsně přiléhají. Hedvábná pestrá výšivka lemuje límec, přednice (výložky), rukávy, kapsy a pas. Ke kazajce muži nosí vydrovku – kulatou čepici bez štítku se sametovým (zeleným, červeným, fialovým) dýnkem lemovaným kožešinou.